Legenda o svaté Kateřině je považována za vrcholné dílo staročeské legendistické tvorby psané vysokým stylem. Dílo je charakteristické nejen užíváním složité symboliky barev, ale i svou blízkostí k výtvarnému umění.
Autor: neznámý (pravděpodobně duchovní, nepochybně odchovanec latinské školy)
Vznik díla: 3. čtvrtina 14. stol.
Žánr: legenda
Legenda vypravuje o životě Kateřiny, dcery kyperského krále Kosta. Kostus je na základě smyšleného obvinění z Kypru vyhnán a odchází i se svou ženou a dcerou Kateřinou do Alexandrie, kde Kateřina získá výborné vzdělání.
Po smrti Kosta chce matka Kateřinu vdát, ta však každého potenciálního manžela odmítá s tím, že jí není roven v kráse ani vzdělanosti. Zoufalá matka proto Kateřinu přivede k moudrému křesťanskému poustevníkovi. Ten Kateřině vypráví o Ježíši Kristu, kterého zmiňuje jako krále, který je ze všech nejkrásnější, nejvzdělanější a nejbohatší. Pohanská Kateřina však poustevníka ne zcela pochopí a táže se ho, mohla-li by toho krále spatřit. Podle rady poustevníka se Kateřina ve snu s Kristem shledá, ten na ni však nechce pohlédnout, protože je Kateřina stále ještě pohankou. Kateřina je však krásou Krista natolik okouzlena, že od poustevníka přijme křesťanskou víru, nechá se pokřtít a s Kristem se ve snu opět setká, nyní již tváří v tvář a stává se jeho služebnicí.
Po smrti své matky začíná Kateřina křesťanství učit i své bližní. Když se však o křesťanské víře dozví císař Maxencius, vydá se do Alexandrie, kde začíná nelítostně křesťany trestat. Kateřinu nechává císař uvěznit a do Alexandrie pozve 50 učenců, kteří mají za úkol Kateřinu ze scestí „nesprávné“ víry svést. Učenci v debatě s Kateřinou neuspějí a naopak v křesťanství uvěří. Císař tedy nechává všech 50 učenců zabít, což je doprovozeno zázrakem, když oheň, do kterého jsou jejich těla vložena, na nich nezanechá žádné následky. Samotnou Kateřinu nechává císař mučit. Po mučení se rány Kateřiny zázrakem zacelí a ta z vězení opět vychází krásou zářící. Proto je sestrojen hrozivý mučicí stroj, který je však opět zázrakem, a to pomocí blesku vrženého andělem, zničen. Smrt Kateřiny je tedy vykonána stětím. I okamžik její smrti je doprovozen zázrakem, když z její setnuté hlavy začne vytékat bílé mléko jako symbol čistoty. Tělo Kateřiny je po její smrti anděly přeneseno na Sinaj a pohřbeno do země. Její duše je za její zásluhy, pevnou víru a služebnictví Kristu poslána do věčného ráje.
Bibliografický údaj: Legenda o svaté Kateřině. 1. vyd. Praha: Odeon, 1983. 147 s.