Pravděpodobně nejstarší historické dílo českého autora, které je zásadním historickým pramenem nejstarších českých dějin. Počátky křesťanství v českých zemích a životy svaté Ludmily a svatého Václava.
Autor: mnich Kristián z rodu Slavníkovců
Vznik díla: nejpravděpodobněji poslední desetiletí 10. století
Žánr: legenda
Vyprávění Kristiánovy legendy se začíná v době příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Dílo vypravuje o pokřtění Moravy Cyrilem, o jeho obraně slovanské bohoslužby před papežem v Římě a o působení Metoděje na dvoře Svatoplukově. Dále se setkáváme s vyobrazením křtu Bořivoje a jeho družiny Metodějem, s vyprávěním o založení prvního křesťanského kostela v Čechách na Levém Hradci a dalších okamžicích českých dějin.
O svaté Ludmile a svatém Václavu Kristián počíná mluvit až ve 3. kapitole svého díla. Po vládě Bořivoje na trůn usedl Bořivojův syn Spytihněv. Po smrti Spytihněva se vlády ujal jeho bratr Vratislav s manželkou Drahomírou. Po smrti Bořivoje (manžel sv. Ludmily) a nyní již i Spytihněvově (starší ze dvou Ludmiliných synů) se Ludmila oddala službě Kristu a prostému lidu. Po smrti Vratislava měl trůn připadnout jeho prvorozenému synu Václavovi, ten však ještě pro svůj nedostatečný věk vládu nepřevzal a byl svěřen do výchovy své babičky Ludmily, a to i se svým bratrem Boleslavem. Vladařskou moc po svém muži získala Drahomíra, která proti Ludmile vzplála hněvem z obavy ze ztráty této moci. Drahomíra proto nechala svoji tchyni na hradě Tetíně zavraždit; později byla ze země sama vyhnána svým synem Václavem, následně však též Václavem povolána zpět.
Král Václav se stal uznávaným panovníkem, nechal postavit chrám sv. Víta a bezmezně vyznával křesťanskou víru. Jeho Bratr Boleslav však již tajně připravoval Václavovu vraždu, aby se mohl panovnictví ujmout sám. Pozval Václava na návštěvu do svého sídla v Boleslavi, kde ho se svými pomocníky zabil před dveřmi kostela, do kterého Václav mířil.
Dále se Kristián v knize věnuje zázrakům, spojeným s postavou svatého Václava – krev z místa vraždy se každý den objevuje znovu, při přesunu Václavova těla se jeho nosiči při povodni ocitnou po modlitbě na správné straně řeky, useknuté Václavovo ucho se po otevření rakve jeví jako nikdy od těla neoddělené. V závěru díla se setkáváme se zázraky, při kterých jsou po modlitbách k Bohu jménem sv. Václava osvobozováni vězni a odsouzení. Taktéž mstitel Václavovy smrti Podiven byl dopaden a popraven, jeho tělo však zůstalo tři roky netknuté hnilobou. Dále bylo skrze modlitby ve jménu Václava nemocným navraceno zdraví atd.
Bibliografický údaj: LUDVÍKOVSKÝ, Jaroslav. Kristiánova legenda: Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily. 1. vyd. ve Vyšehradu. Praha: Vyšehrad, 1978. 164 s.