2. polovina 20. století

Ironicky laděný a částečně autobiografický román psaný ve formě rodinné kroniky. Dílo rekapituluje téměř tři desítky let života jedné české rodiny. Sám Viewegh dílo označil za „převážně veselé ohlédnutí za převážně neveselou dobou.“

Emotivní dílo balancující na pomezí psychologického a existenciálního románu s až baladickým spádem, ve kterém je jedinou „vinou“ hlavního hrdiny jeho snaha nalézt v prostředí amerického velkoměsta klidné a tiché místo pro dokončení své přelomové vědecké práce.

Střet poúnorové kolektivizace s konzervativismem soukromého vlastníka polí Františka Krále. Drama, které pro svou značně provokativní tematiku nemohlo mít premiéru v Národním divadle jako předcházející Topolovy hry…

Psychologická novela o lidské touze po životě a svobodě kontrastující s chladnokrevnou manipulací s lidským nitrem. Neopakovatelná kniha byla Arnoštem Lustigem napsána za jedinou noc.

Praha a terezínské ghetto v rozmezí let 1942 až 1944 očima příslušníků SS, českých odbojářů i v nejistotě a strachu žijících židů. Rozbuškou románu je Heydrichův rozkaz na stržení sochy Mendelssohna z balustrády pražského Rudolfina.

Skutečností inspirovaný příběh zasazený do únorových dnů posledního válečného roku 1945. Demytizující novela, ve které se válka jeví jako pouhé pozadí vnitřního přerodu nejistého mladíka v sebevědomého muže.

Holanovy básně-příběhy, poemy, s motivem lásky, návratů a hledání ztraceného, již prožitého. Pomíjivost lidského života zdůrazňována motivy konce, smrti a obav. Silně působivá je též baladická tendence poem.

Dílo oscilující mezi novelou a románem se vyznačuje nejen značnou poetizací, ale též obsažením tíživých témat deprese, prázdnoty a osamění lidského jedince. Zpodobnění tvořivého člověka v soukolí konzumní společnosti.

Láska a smrt, štěstí a smutek. Poema přecházející ve filozofické otázky týkající se lidského života viděného jako „dar nad lidské síly“. Láska dvou mladých lidí v marném boji s neovlivnitelnými událostmi.