Alegorická komedie dýchající na čtenáře osobitým stylem humoru autorů Voskovce a Wericha. Zároveň však pro Osvobozené divadlo zlomová komedie. To bylo počínaje touto hrou považováno za politické.
Autor: Jiří Voskovec, Jan Werich
Divadelní premiéra: 1932, Osvobozené divadlo
Žánr: drama (komedie)
Egyptská královna Kleopatra, milenka římského císaře Caesara, tráví zimu v Římě v Caesarově společnosti. Caesara však Kleopatra podvádí s několika dalšími muži (Marcus Antonius, Ratata, Musculus,…). Senátoři Brutus a Cicero Kleopatru v Římě nevidí rádi, protože se obávají, že se Caesar po vzoru Kleopatry bude chtít stát králem, čímž by zanikla republika. Kleopatra se s Cicerem a Brutem nakonec obchodně dohodne a souhlasí se svým odchodem z Říma.
Caesarovi odpůrci chystají na císaře atentát. Ratata ho chce nejdříve nechat sežrat lvem, to je však ostatními zamítnuto a Caesar má být zabit v Osiriově chrámě. Ratata si však v chrámu císaře splete se senátorem a zabije nesprávného muže. Následně je Ratata v žárlivé hádce zabit Marcem Antoniem. V okamžiku, kdy do chrámu vejde Caesar, Kleopatra prohlásí, že byl Ratata zabit proto, že usiloval o Caesarův život. Caesar je ohromen a spolu s Kleopatrou odchází. Je tedy rozhodnuto, že Caesar bude zabit následující den, 15. března, při odchodu ze senátu 23 ranami dýkou.
Celým příběhem prochází muži z lidu, Papullus a Bulva. Ti jsou nejdříve uvězněni za napsání „Brutus krade“ na římskou zeď. Poté z vězení oba prchají a ukryjí se v římských lázních, kde se ujmou masírování Caesara. Jelikož však nevědí, že muž je Caesarem, pomlouvají a shazují ho jako hloupého muže. Posledním místem, na které v Římě zavítají, je Osiriův chrám. Muži jdou nafackovat Ratatovi, který je v lázních strčil do kabiny se lvem. V chrámu se baví vyprávěním strašidelných příběhů. V závěru vystupují Papullus a Bulva v moderní době, již po několikátém převtělení a přemítají nad politickou situací v Evropě.
Bibliografický údaj: VOSKOVEC, Jiří; WERICH, Jan. Hry Osvobozeného divadla II. 2. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1956. 419 s.