Ironicky laděný a částečně autobiografický román psaný ve formě rodinné kroniky. Dílo rekapituluje téměř tři desítky let života jedné české rodiny. Sám Viewegh dílo označil za „převážně veselé ohlédnutí za převážně neveselou dobou.“
Autor: Michal Viewegh
První vydání: 1992
Žánr: román
Báječná léta pod psa jsou retrospektivním vyprávěním Kvida o osudu a životě jeho rodiny od roku 1962 až do sametové revoluce v roce 1989. V samotném závěru knihy jsou ještě krátce shrnuty následujících osudy členů rodiny, a to až do roku 1991. Celý příběh románu je obsahem Kvidova rukopisu, který jej předčítá knižnímu nakladateli, po kterém žádá, aby jeho knihu vydal.
Příběh knihy začíná bizarním narozením Kvida, hlavního hrdiny knihy, jeho matce, amatérské herečce. Ta totiž Kvida porodí předčasně, a to přímo na jevišti během divadelní hry Čekaní na Godota. Kvido se ve velmi krátké době prokazuje jako nadměrně inteligentní dítě (například již ve čtyřech letech uměl celou abecedu) se sklony k obezitě. Taktéž Kvidova matka se snaží jeho intelekt ve všech směrech rozvíjet. Předčítá mu z klasických her nebo ho vodí s sebou na divadelní zkoušky. Tam se mimo jiné setkává i s Pavlem Kohoutem, budoucím disidentem.
S postupem doby se Kvidovi rodiče snaží utéct před nastupující dobou normalizace (70. léta), a tak se rozhodnou pro odchod z Prahy do městečka Sázavy. V Sázavě nastupují Kvidova matka i otec (Aleš) do tamějších skláren, otec na poměrně prestižní pozici obchodního referenta. V Sázavě žije rodina v naprosto nevyhovujících podmínkách, na prosklené terase domu, do kterého však nemají přístup. Nevyhovující podmínky vygradují zápalem plic malého Kvida a narozením druhého syna, Paca. V tom okamžiku se dosud nevýrazný otec rozhodne přistoupit na hru svého šéfa ve sklárnách, soudruha Šperka. Začne studovat VUML (Večerní univerzita marxismu a leninismu), hrát fotbal a koupí si psa. To vše proto, aby byl slovy svého šéfa tak řečeno „vidět“. Těmito svými aktivitami podpořenými navíc recitačními schopnostmi malého Kvida, kterého se v této věci ujme manželka Šperka, rodina skutečně odpovídající zázemí získá.
Nadějně se vyvíjející situace Kvidovy rodiny však nyní začne nabírat zcela jiný směr. Poté, co rodina navštíví rodinného přítele, Pavla Kohouta, nyní signatáře Charty 77, přijde Kvidův otec v práci o své dosavadní místo, které mu umožňovalo i jinak nepředstavitelné a nedostupné cesty do zahraničí. Nastalá situace Kvidova otce po psychické stránce fatálně ničí a ten tak upadá do melancholie a depresí; v beznaději si dokonce začne vyrábět vlastní rakev. Kvidova matka neví, jak by svému manželovi z depresí pomohla, a tak požádá Kvida, aby měl se svou přítelkyní Jaruškou dítě. Doufá, že jeho narození Aleše psychicky povzbudí. Ani příchod vnuka však Aleše nepovzbudí. Východiskem z dané situace se jemu i celé jeho rodině nakonec stává až listopadová sametová revoluce, která všem přináší skutečnou svobodu.
Bibliografický údaj: VIEWEGH, Michal. Báječná léta pod psa. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1992. 217 s. ISBN 80-202-0388-5.